Kontrola a měření je odvětví, které ve strojírenství zaujímá velmi důležitou úlohu. Neobejde se bez něj prakticky žádný producent a dokonce ani údržba. Jestliže nemáte čím změřit rozměry a jakost povrchu toho, co vyrábíte, je to něco, jako jízda autem poslepu. Nemůže to dopadnout dobře, což naštěstí každý strojař dobře ví.
Ve strojírenství se využívá celá řada měřidel, některá jsou poměrně přesná, jiná mnohem přesnější, ale je zde jedna zásadní výjimka, která vznikla na základě obrových zkušeností při velkosériové výrobě. Pokuste si nyní představit, pokud nejste zrovna strojaři, že byste měli za úkol vyrábět tisíce stejných komponentů, řekněme pro výrobu leteckých pístových motorů. Šlo by o součástku důležitou, kde hraje roli zejména rozměrová přesnost. Měli byste v zadání zakotvenou přesnou rozměrovou toleranci, a tu nesmíte za žádnou cenu překročit, jinak půjde o zmetek.
Jakmile se pustíte do výrobní činnosti, bude zapotřebí každou součástku změřit, a zde nastává onen problém – pokud jde o velké počty kusů, měření klasickými měřidly je zdlouhavé a zbytečně to brzdí výrobní proces. Bude zapotřebí mít něco, kam jen součástku přiložíte, a ihned víte, zda je v toleranci, či nikoli.
A v této chvíli vstupuje na scénu pasametr. Je to poměrové měřidlo, kde se nastaví požadovaný rozměr, a vy měříte pouze odchylky, které jasně deklarují, kam vyrobený kus patří – mezi dobré kusy, nebo mezi zmetky, anebo mezi obrobky, které lze ještě opravit, protože jejich rozměr je větší, než ten tolerovaný.
Kdybychom pasametry neznali, zbytečně bychom si komplikovali život, tedy lépe řečeno výrobní cyklus, a zřejmě by to také znamenalo zvýšení ceny daného výrobku i výrobních nákladů. Zde na názorném příkladu vidíte, jak i zdánlivá maličkost hraje důležitou roli ve výrobní sféře, v produktivitě práce, a také v jejím samotném smyslu.